HISTORIE KULTURNÍCH INSTITUCÍ V OTROKOVICÍCH
3. ledna 2011, 11:01

HISTORIE KULTURNÍCH INSTITUCÍ V OTROKOVICÍCH

První zmínky o kulturně výchovné činnosti v Otrokovicích jsou z přelomu 19. a 20. století a mají přímou souvislost se zakládáním spolků v tehdejších samostatných obcích Otrokovice a Kvítkovice.

Jedním z nejvýznamnějších spolků této doby byl sbor dobrovolných hasičů, který byl založen 20. července 1890. Hasiči se kromě své hlavní náplně také věnovali kulturně osvětové činnosti, především založení knihovny a pořádání tanečních zábav.
Pro rozvoj kultury v Otrokovicích mělo však klíčový význam až založení čtenářského spolku Občanská beseda v roce 1897. Zasloužil se o něj tehdejší majitel horního mlýna Svatopluk Vrána, který byl i prvním jednatelem. Spolek pořádal naučné přednášky, veřejné besedy, zřídil spolkovou knihovnu, pořádal pěvecká a hudební vystoupení, divadelní představení a taneční zábavy. Takřka souběžně s Občanskou besedou byl v Otrokovicích založen rovněž Sokol. Také jeho aktivity výrazně přispěly k rozvoji kulturního života v obci. Podobně jako Občanská beseda organizoval četné přednášky o národním hnutí, sokolské myšlence, ale i koncerty, divadelní představení, taneční zábavy, podílel se na udržování tradičních zvyků, jako např. ostatkového mumraje a ze Slovácka přenesené jízdy králů.
O něco dříve, v roce 1887, vznikl ještě čtenářský spolek v Kvítkovicích, jehož činnost se vyvíjela podobně. Víme, že v roce 1911 uspořádal dvě divadelní představení, pro které bylo dokonce zakoupeno nové jeviště. Divadelní ochotnická představení byla pak v Kvítkovicích po mnoho let velmi častá.
Po druhé světové válce vykonávala poslání trvalé kulturní instituce obecní knihovna, k níž přibyla od roku 1946 nově zřízená knihovna v n.p. Baťa. Její součástí byla již také veřejná čítárna, která umožňovala knihovnickou práci na vyšší profesionálnější úrovni. V jejím čele stál tehdy Antonín Chrástecký. Tuto knihovnu lze označit jako zárodek vývoje budoucího kulturního zařízení ? závodního klubu ROH. Založením závodního klubu byly dány podmínky pro rozvoj skutečné institucionální kultury. Stalo se tak 13. května 1949.
Na ustavující schůzi nového klubu 17.1.1950 byl zvolen jeho předsedou František Luňáček, dělník z krémárny. Správou klubu byl pověřen Norbert Ocknecht, pomocník vedoucího údržby pořádku v závodě. Tímto okamžikem nastala doba rychlého rozvoje kulturně výchovné činnosti v Otrokovicích. Vzniklo mnoho kroužků a souborů zájmové umělecké činnosti, pro které v té době byly zajištěny dobré podmínky rozvoje. Byli to např. divadelníci, kulečníkáři, fotoamatéři, esperantisté, filatelisté a další. Na počátku roku 1951 se v závodním klubu sdružovalo již přes dva tisíce členů a jejich aktivita byla mimořádná. Později došlo ke kvalitativnímu třídění zájmových a kulturních činností a v závodním klubu zůstaly nejlepší kolektivy jako byly loutkáři, ženský pěvecký sbor, hudební skupiny a soubory, fotoklub a další. Některé z nich se udržely dodnes.
V prvním období své existence ( 1949-1979) měl Závodní klub ROH n.p. Svit k dispozici prostory ve Společenském domě, loutkové divadlo a později divadlo hudby. S růstem města se postupně zvyšovala i činnost klubu. Velké ekonomické nároky i snaha o jednotnou kulturní politiku v osmdesátých letech vedly ke sdružení 22 podniků a organizací pod Jednotný klub pracujících ( 1980-1984). Tato změna znamenala též spojení dvou otrokovických závodních klubů ZK ROH Svit a ZK ROH Moravan. Ale už v roce 1985 vstupuje v platnost nový statut a s ním i nový název Sdružený klub ROH, který se udržel až do založení Otrokovické BESEDY, s.r.o. v roce 1998.
Tolik fakta o organizačních a materiálních proměnách odborového kulturního zařízení v Otrokovicích. Naše ohlédnutí by nebylo úplné, kdybychom nezmínili všechny ty, kteří stáli za vším tímto děním a více či méně přispěli k posunu výchovně vzdělávacího a kulturního života na vyšší úroveň. V čele klubu se vystřídali již zmíněný Norbert Ocknecht (1949-1957), pak Oldřich Hájek (1957-1960) a Gustav Řezníček (1961-1973). Po odchodu G. Řezníčka do důchodu byl jmenován do funkce vedoucího klubu Mgr. Rudolf Vavrečka (1973-1979), jehož vystřídal Mgr. Karel Škrabal (1979-1983). Od roku 1984 do roku 1990 stála včele klubu žena, Jana Mičulková. Posledním v řadě vedoucích byl Mgr. Petr Navrátil (1990-1997).
1.  ledna 1998 byla zaregistrována u Krajského obchodního soudu v Brně Otrokovická BESEDA,s.r.o. Město Otrokovice založilo tuto společnost jako následnickou organizaci závodního klubu a pověřilo ji zajišťováním kulturně společenského života ve městě. Ředitelem organizace byl jmenován Mgr. Rudolf Vavrečka. Kulturně výchovná práce se tak dostala do kvalitativně jiné dimenze. Nejen proto, že kultura získala nové prostory v kulturním domě na náměstí, především pěkný sál, který dosud v Otrokovicích chyběl, ale také proto, že po pádu komunismu se radikálně změnily podmínky života.
Od ledna 2005 vykonával funkci ředitele Mgr. Marek Obdržálek. Za jeho působení došlo k významnému rozvoji Otrokovické BESEDY - jednak se rozrostla o nový sál s kapacitou až 500 návštěvníků, jednak byla do organizační struktury Otrokovické BESEDY včleněna dvě významná média - Otrokovické noviny a Městská televize Otrokovice.
Po odchodu Mgr. Marka Obdržálka do důchodu jej od 1.3.2013 vystřídal v ředitelské funkci Mgr. Michal Mynář. I v tomto novém období se Otrokovická BESEDA postupně rozrostla o nová střediska: Městskou galerii v krásně zrekonstruovaných prostorách jedné z budov městského úřadu a Turistické informační centrum Otrokovice v přízemí Otrokovické BESEDY. Ke zkvalitnění nabízených služeb určitě přispěla i digitalizace kina, která umožňuje promítání plného sortimentu filmů včetně 3D projekcí. Můžeme tedy konstatovat, že rozvoj naší organizace dále pokračuje, ke spokojenosti naší, ale hlavně našich návštěvníků.


Otrokovická BESEDA s.r.o., náměstí 3. května 1302, 765 02 Otrokovice

Tel.: 571 118 100, fax: 577 934 441, e-mail: beseda@beseda.otrokovice.cz